Láska je, když kráčíš do neštěstí

Vyhrnout sukni, prodat své tělo
se tak kdysi Gellnerovi chtělo.
Místo toho zůstal u láhve své
stejnako tak jako já u té mé.

Vždy je zde možnost mít opici
lepší, než vyhrnutou suknici.
A tak nepřeberná síla chlastu
postupně přidává mému času.

Vždy přispěchá na pomoc přítel rum,
když se vytrácí ze života um.
A nemotorný třes chabých rukou
mnohá piva v pevný pohyb stlučou.

A každodenní strach a deprese
ve vůni absintu rozplyne se.
A víno to tiší horečku mou
nekonečnou vášní vyvolanou.

Však zbavit šílenství můj lživý hlas
nedovede, přátelé, žádný z vás.

Atak